KNIHOVNA MĚSTYSE KŘEMŽE

     Dne 6. listopadu 2019 se uskutečnila přednáška a beseda, s autorem publikací o Novohradských horách panem Milanem Koželuhem, na téma Kraj pod Mandelsteinem, o kterém vypravuje také jeho nová kniha.
     Od hory Vysoké v Novohradských horách se směrem k Českým Velenicím a Gmündu podél státní hranice táhnou dva výrazné horské hřebeny. První se na české straně jmenuje Skalecká vrchovina. Jeho nejvyšším a nejznámějším místem je 874 metrů vysoký Mandelstein na rakouském území, kde se nachází vyhlídková plošina s dalekohledem. Výhled z něj na českou stranu je mimořádný.
     Po hranici tu úzkou pěšinou vede zřejmě nejkrásnější hřebenová trasa v Novohradských horách, je zhruba 250 metrů nad krajinou. Na české straně je osou oblasti přímá silnice z dob totality, takzvaná signálka. Na rakouské straně zase pěší poutníky provází Erlebnisweg, spojující mnohdy nečekaně romantická místa a vedoucí k velkému fenoménu oblasti, kamenným mísám.
     Lesy pod Mandelsteinem vypadají z české strany jako úzký pruh země, ale ve skutečnosti je to velké nepoznané území přírodních krás a zaniklých vesnic. Do války tu žilo skoro tisíc lidí, dnes zůstaly obydlené jen jednotlivé domy. Jedlice byla zbořena armádou v důsledku budování železné opony. Stát zůstala jen kaplička nad vsí a pak “kapličky“ pramenů unikátního vodovodu, vedoucího vodu do Nových Hradů už od roku 1639.
     Tím, že většina místních zemědělských pozemků byla přeměněna na lesy, změnila se celá krajina. Dnes v sobě ukrývají zbytky domů, staré cesty, zdi a terasy a také hluboká údolí potoků, lesní a zanikající rybníky a mnohdy pohádkově krásné skály.  
     Druhý hřeben začíná od hraničního přechodu Nové Hrady - Pyhrabruck a končí u zaniklého přechodu Vyšné - Höhenberg. Jeho nejvyšším bodem je s výškou 685 metrů Holá hora přesně na státní hranici. V roce 1179 se jmenovala  Montis Autum, Vysoká hora, a byla počátkem stanovení zemské hranice. Zdejší oblast je pro Čechy Vitorazsko. Území patřilo až do roku 1920 Rakousku, kdy bylo na základě smlouvy ze St.Germaine přičleněno k tehdejšímu Československu a vznikla tu staronová hranice po hřebenu Ferstru. Je vedena přes skály a balvany a je krásná, kamenná a zubatá.
     Pod Ferstrem je i jeden z největších a nejstarších rybníků v kraji, původně zemsky ležící v Dolním Rakousku. Jmenuje se Nakolický, má plochu 52 hektarů a už před rokem 1518 ho zbudoval slavný český rybníkář Štěpánek Netolický.
     Krásným důsledkem všech neudálostí je vznik krajiny jakoby nedotčené přírody, ukrývající její krásy a také všudypřítomnou historii lidského osídlení.
Kraj pod Mandelsteinem je sice blízko, ale přitom stále nepoznaný.

Milan Koželuh