Jdi na obsah Jdi na menu
 


Literární výlet do Albrechtic nad Vltavou a Bechyně

20. 4. 2016

     V rámci „Čtení a besedování o knihách“ pořádáme každoročně literární výlety. Letos v září, jsme již pošesté, pořádaly výlet pro více zájemců z Křemže a okolí. Letos se nás sešlo 44. Navštívili jsme památný hřbitov s kostelem sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou a město Bechyni. Zájezd se uskutečnil v úterý 8. září 2015. Cestu autobusem nám uhradil Úřad městyse Křemže, kterému tímto děkujeme.

      Po příjezdu do Albrechtic nad Vltavou jsme nejprve navštívili kostel sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 12. století s vesnickým hřbitůvkem, na kterém je více než 85 kapliček. S historií i současností kostela a hřbitova nás seznámila paní Škodová.

     V kostele jsou románské fresky, v klenbě presbyteria, s námětem Posledního soudu. V románském slohu zůstala okna v 1. patře věže, půlkruhová apsida a tribuna se dvěma sloupy s nádhernou křížovou klenbou. Jinak je kostel přestavěn v barokním slohu.

     Kolem kostela je situován hřbitov, který svým charakterem nemá obdoby. První náhrobní mělké polokruhovité kapličky, které ozdobily ohradní zeď hřbitova, pocházejí z roku 1841. Od tohoto roku do roku 1850 bylo postaveno kolem celého hřbitova 85 kapliček. Další přibyly v pozdějším období. Stalo se tak na popud místního faráře Víta Cízy. Figurální malby vytvořil František Mikula z Jinína. Druhým malířem byl František Peterka. V každé kapličce je obrázek nějakého světce. Navíc obsahuje mravoučné veršování napsané farářem Cízou přímo na zemřelého. První rekonstrukce pomníků proběhla v roce 1883. Bohužel některé obrazy přitom byIy přemalovány. V současné době se obec stará o to, aby kapličky byly v dobrém stavu.

      Odtud jsme se přesunuli do města Bechyně. Naše první zastávka byla u mostu zvaného „Bechyňská duha“. Autobus nás vysadil kousek za mostem. Po něm jsme pak přešli na druhou stranu a lesem jsme se dostali na vyhlídku Vojty Náprstka (první předseda Klubu českých turistů), z které byl výhled na „Duhový most“, na údolí Lužnice a na Křižíkovu vilovou čtvrť.

      Lesem vede cesta k druhé vyhlídce architekta Vratislava Pasovského, z které je vidět klášter a jeho zahrady. Poslední vyhlídková plošina, která je v Zářečí, se nazývá vyhlídka Jiřího Gutha-Jarkovského, a je z ní výhled na bechyňský zámek. Zářečí je osada oddělená od města řekou, známá dříve zejména zdejším hrnčířstvím.
 
     Stavba mostu „Bechyňská duha“ začala v roce 1926. Most byl slavnostně otevřen k desátému výročí vzniku samostatné republiky 28. října 1928.
 
Projektované rozměry mostu:         Délka mostu 224, 80 m
                                                           Šířka vozovky s chodníky 8, 90 m
                                                           Rozpětí oblouku 90 m
                                                           Výška mostu 52 m
 
Most se pne nad hlubokým údolím řeky Lužnice.
 
     V letech 1902 – 1903 byla zbudovaná mezi Táborem a Bechyní první elektrifikovaná železniční dráha na území Rakouska-Uherska, kterou projektoval Ing. František Křižík. Konečná stanice v Bechyni byla tehdy před městem. Železobetonový most konstruovaný pro sdruženou silniční a železniční dopravu umožnil převést železniční dopravu do města. To napomohlo rozvoji bechyňských Libušiných lázní. Trať je dlouhá 24,4 km. Vzhledem k menšímu poloměru zatáček byla maximální rychlost na trati omezena na 30 km/hod.
     My jsme se vrátili po mostě zpět k autobusu, a ten nás zavezl na náměstí T. G. Masaryka.
 
     V infocentru jsme si zakoupili vstupenky a vydali jsme se na prohlídku minoritského kláštera, založeného okolo roku 1281, který stojí východně od náměstí nad údolím Lužnice,. Během husitských válek byl poškozen a na přelomu 15. a 16. století nechali páni ze Šternberka vybudovat v pozdně gotickém slohu nový klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. V klášteře byli františkáni. Klášter byl postupně dostavován.  Významné, v historii kláštera, bylo vybudování vodovodu v roce 1758. Do té doby nosili vodu po schodech z řeky Lužnice.
     Klášter je zajímavý svou architekturou. Z 90. let 15. století se v kostele nad presbytářem zachovala síťová klenba s cihlovými žebry, která navazují na jehlancové konzoly a sbíhají se do terčovitých svorníků se šternbernskými erby. Můžeme zde vidět i o několik let mladší sklípkovou klenbu, která se nachází i v ambitu a dalších prostorách.
     Po prohlídce kláštera následovala individuální prohlídka města. Ale ještě předtím, všichni navštívili některou z restaurací nebo cukráren v okolí, aby se posílili na další část našeho programu.
      Bechyně je také známá jako lázeňské město. Zdejší prameny Karlův a Mariánský jsou známy již od 1. poloviny 17. století. V Libušiných lázních, byl v provozu lázeňský komplex, který dne 23. října 1859 vyhořel. Nepříliš prosperující lázně na konci 19. a počátku 20. století často měnily majitele. V současné době je organizace v soukromých rukou a specializuje se na léčbu pohybového ústrojí. K léčbě se používá především rašelina, dobývaná na blízkých komárovských blatech, a nejmodernější léčebné metody. Kromě komplexní a příspěvkové péče nabízí Lázně Bechyně s. r. o. i různé relaxační pobyty.
     Někteří z nás se také prošli po historických bechyňských schodech, které vedou z centra města dolů k řece Lužnici. Abychom se dostali až k řece, musíme sejít 226 schodů se zhruba osmdesátimetrovým převýšením. Původně zde bylo 233 schodů, ale kvůli sesuvům a stavebním úpravám jich ubylo. Klub českých turistů tady pořádá každý rok závod v běhu dvojic do schodů.
     Dalším bodem našeho programu byla návštěva bechyňského zámku.
     Na ostrohu nad řekou Lužnicí bylo sídliště již v době bronzové, tj. asi 1500 let př. n. l. V 9. století vzniklo na jeho místě slovanské hradiště. Na území dnešní Bechyně nechal pak král Přemysl Otakar II. vybudovat v 2. polovině 13. století hrad.
V 1. polovině 14. století, za vlády Jana Lucemburského se podhradí rozrostlo v městečko. Hrad byl pak přebudován na zámek, který vlastnili nejprve Šternberkové, ti jej nechali přestavět v pozdně gotickém slohu. Největších stavebních úprav se zámek dočkal v 16. století, kdy se jeho majitelem stal Petr Vok z Rožmberka a ten zámek přestavěl v renesančním slohu.
     Na zámku v bývalém pivovaru je umístěno Muzeum keramiky. Ve městě je populární keramická škola a pořádají se tu keramická sympozia. V zámecké jízdárně bývají výstavy keramiky a pořádány koncerty. V areálu zámku můžeme navštívit také Muzeum Vladimíra Preclíka, malíře, sochaře a spisovatele.
     V roce 2006 bylo v Bechyni otevřeno Muzeum turistiky, které se nachází v bývalé budově židovské synagogy v Široké ulici.
     Bechyně má své Městské muzeum, kde můžeme zhlédnout stálou výstavu týkající se historie města.
     Navštívit můžeme i Hasičské muzeum, kde je k vidění hasičská historická technika, výstroj atd.
 
         Na závěr zájezdu jsme se, tak jako vždy, společně vyfotili. Do Křemže jsme se vrátili v 16.30 hodin.  Po celou dobu výletu vydrželo příjemné počasí a vzhledem k tomu, že v pondělí a potom i ve středu pršelo, měli jsme tak velké štěstí. I díky tomu můžeme považovat náš výlet za vydařený. 
 
 

 

Náhledy fotografií ze složky Bechyně, Albrechtice nad Vltavou 2015